Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dlouhý
[dlo͡uhiː]
(2. st. delší)
přídavné jméno
1.
mající velký rozměr na délku op. krátký 1:

dlouhá chodba
dlouhá fronta
dlouhý seznam požadavků
košile s dlouhými rukávy
Nechala si narůst dlouhé vlasy.
Pro rychlejší jízdu jsou potřeba delší lyže.
Je to nejdelší podmořský tunel na světě.
sport.
běžec na dlouhé tratě (i fraz.)

dlouhé vlny elektrotechnika
pásmo elektromagnetických vln o délce mezi 10 a 1 km a frekvenci mezi 30 a 300 kHz, využívané zejména pro rozhlasové vysílání, zkr. DV, LW

Zkratka LW pochází z anglického spojení long wave.
raketa dlouhého doletu vojenství střela dlouhého doletu vojenství
balistická raketa s délkou doletu nad 5500 km

2. (kolik4)
mající určitou vymezenou délku v prostoru:

400 km dlouhá železniční trať
350 metrů dlouhá hráz
Objížďka je 4 km dlouhá.
Atletka vyhrála soutěž skokem dlouhým 6,68 metru.
Nový model tramvaje je o metr delší než jeho předchůdce.

3.
časově rozsáhlý, trvající po dobu velkého, většího časového úseku op. krátký 2:

dlouhá a tuhá zima
dlouhé období sucha
dlouhé čekání u lékaře
dlouhá historie lidstva
delší verze filmu
Žiju v tomto domě dlouhá léta.
dlouho
Myslivost má v našich zemích dlouhou tradici.
Neviděl jsem ho už delší čas.
Podnik začal opět fungovat po delší přestávce.
Úsporné zářivky mají delší životnost než klasické žárovky.
lingv. dlouhé samohlásky

dlouhý covid
stav po prodělání covidu-19, který je spojen s obtížemi jako únava, dýchavičnost, ztráta čichu, výpadky paměti aj. a který přetrvává týdny až měsíce
syn. postcovidový syndrom

4. (kolik4)
mající určitou vymezenou délku v čase, trvající určitý čas:

minutu a půl dlouhá přesilovka domácích
Přestávky mezi vyučováním musejí být aspoň 10 minut dlouhé.
Objednací lhůta na specializované vyšetření byla dlouhá tři měsíce.
Kéž by byly prázdniny o týden delší.

5. (o člověku)
mající velmi vysokou postavu:

Do místnosti vešel dlouhý a pohledný člověk.
Basketbalisté bývají štíhlí a dlouzí.


dlouhý den (i fraz.) administrativa
prodloužená úřední, ordinační, vyučovací ap. doba


běh na dlouhou trať
cíl, k jehož dosažení je třeba trpělivosti a dlouhodobého úsilí:

Naučit se pořádně cizí jazyk, to je vždycky běh na dlouhou trať.
Léčba ekzémů je běh na dlouhou trať.

bez (dlouhých) cavyků kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

bez váhání, bez odkládání, ihned:

Kluci se bez velkých cavyků přiznali.
bez dlouhých okolků expresivní
bez zdržování, odkládání, oddalování a váhání • přímo, otevřeně

bez (dlouhých) řečí expresivní
bez zdržování, odkládání, oddalování a váhání

běžec na dlouhou trať běžec na dlouhé tratě
kdo jde vytrvale, neúnavně za svým cílem • kdo dosahuje výsledků vytrvalostí:

Založením je běžec na dlouhou trať, pracuje systematicky a beze spěchu.
Jsem běžec na dlouhé tratě, a když mám nějakou vizi, dokážu za ní jít opravdu dlouho.

být na dlouhé lokte / lokty expresivní
být příliš zdlouhavý, složitý, málo přímočarý

být širší než delší
(o člověku) být velmi tlustý • (o věci ap.) být neobvykle, překvapivě široký

dělat / udělat na někoho dlouhý nos expresivní
škodolibě, vítězoslavně se někomu posmívat, vysmát

dlouhé vlasy, krátký rozum
(přísloví) (některé) ženy jsou hloupé, nerozumné

dlouhý den
1. náročný, vyčerpávající den (zejména v zaměstnání)

2. často množné nudný, jednotvárný den bez zajímavých událostí nebo smysluplné činnosti, kdy čas ubíhá zdánlivě pomalu

dlouhý jak(o) Lovosice expresivní
velmi, neobvykle dlouhý, rozsáhlý

Podle města Lovosice, které je kvůli poloze v úzkém údolí Labe protáhlé.
do (nejdelší) smrti (na) něco nezapomenout expresivní
už nikdy na něco nezapomenout, navždy si to pamatovat

jak je den dlouhý expresivní
po celý den, po celé dny • (ve spojení se záporem) vůbec nikdy

krátit si / zahánět dlouhou chvíli něčím
zabavovat se nějakou činností v situaci, kdy není možné dělat něco užitečného nebo zajímavého

malý dvůr a dlouhý bič
přísnost a důslednost:

Na lenocha je nejlepší malý dvůr a dlouhý bič.
mít dlouhé prsty expresivní
1. mít velký, daleko sahající vliv, zprav. neoficiální (a být tím někomu nebezpečný)

2. být zloděj, zlodějka, krást

mít dlouhé vedení hanlivé
být nedůvtipný, nechápavý, pochopit něco opožděně

[natáhnout se / rozplácnout se / padnout ap.] jak široký(,) tak dlouhý expresivní [natáhnout se / rozplácnout se / padnout ap.] jak dlouhý(,) tak široký expresivní
upadnout na zem a zůstat bezmocně ležet

někdo má dlouhou chvíli někomu je dlouhá chvíle
někdo se nudí, má nedostatek (zajímavé) činnosti

nemít dlouhého trvání
trvat krátce, nevydržet dlouho

[neudělat něco] jak je rok dlouhý expresivní
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní
[neudělat něco] jak je rok dlouhej

po celý rok nebo po velmi dlouhou dobu něco vůbec neudělat

noc bude dlouhá
bude se dlouho a intenzivně oslavovat, pít ap.

noc dlouhých nožů expresivní
hromadné (brutální) odstranění protivníků, personální čistka

Podle události z 29. na 30. 6. 1934, kdy Adolf Hitler nechal povraždit své odpůrce zejména z řad nacistické stranické milice SA.
odtáhnout / odejít s dlouhým nosem expresivní
neuspět, odejít zklamaně, zkroušeně

tahat za delší konec (provazu / lana)
mít výhodu oproti soupeři, rivalovi

to je dlouhá historie
bylo by příliš složité to vyprávět, vysvětlovat, dlouho by to trvalo

vážit (dlouhou) cestu někam
jít, jet, dojít ap. kvůli něčemu velmi daleko:

Vnuk k nám vážil cestu až z Austrálie.
Rozhodovali jsme se, zda s dětmi vážit dlouhou cestu k moři.
Na jednom místě dostanete dokumenty, pro které jste museli dříve vážit cestu na různé úřady.


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)